Podobně jako minulý rok začínám pociťovat krizi, a tak se snažím hledat alternativy ke všemu, co jsem dosud na festivalu vyhledával. Co třeba housle?

Voják si nemá kdy odpočinout - nabíhá do první linie nebo hraje na skovku v zákopech menších scén stranou davů. Na všechno dojde a všem bude dopřáno.

Mezi nadšenectvím a profesionalitou, mezi nepřetržitou hudební náloží i možností courat kolem potoka a narazit na Davida Herziga z Bert & Friends, jak cvičí jógu před koncertem.

Dostat přes třicet písní do dvouhodinového vystoupení a zabavit šedesát tisíc návštěvníků není vůbec lehký úkol, navíc pro kanadského R’N’B zpěváka v centru střední Evropy.

Moravská letní atmosféra se sice z centra Slovácka vyváží jen těžko, promítané snímky ale ze světa nemizí s koncem Filmovky a požitek z nich si můžou vychutnat i další.

Poněkud těžkopádně zní taky další citát na zdi v ZŠ Sportovní, který patří běžci Emilu Zátopkovi: „Právě na hranici bolesti a utrpení se muži od chlapců oddělují.“

Je ale zřejmé, že je pořád spousta masochistů, kteří se chtějí dát tvůrcům vplen a na pár hodin jim odevzdat životy, aby si s nimi mohli dělat, co chtějí.

Desítky let fungující Depeche Mode nemusí obhajovat svou pozici. V Praze rozhodně ne.

Proto mi v takových chvílích vyhovují filmy, kde se vykřičí aspoň jejich hrdinové a s nimi v zastoupení tak trochu i já. Vzpomínám na scénu z Fosseho Kabaretu, v níž...

... šaliny přivážely první návštěvníky a našlapaný program sliboval, že o překotné přebíhání mezi scénami nebude nouze. Zbývalo jen zjistit, jak ambiciózní podnik letos dopadne.

Za poslední dva dny jsem si užila nejrůznějších podob mužnosti, mužství, machismu, ironického machismu i prostého kokotismu.

Letos jsem měla krásný plán. Udělám z nouze v podobě ubytování v Ostrožské Nové Vsi ctnost a tentokrát to opravdu pojmu na pohodu.

Na vlnách úterního večera připlula do ověřeného klubu Underdogs' jedna z nejsilnějších mathrockových stálic britských ostrovů Delta Sleep.

Pak už jsme všichni následovali Michaelu Antalovou s flétnou seljefløyte, která nás provedla romanticky sešeřelým lesem ke svíčkami osvícené Vodárenské...

Areálem proudí provazce lidí podle končících a začínajících koncertů, je to jako by se sypal písek mezi prsty. Dochází mi víc než kdy jindy, že neexistuje jediná správná odpověď na…

Ale ze všeho nejvíc si přeju, aby festival zůstal věrný své původní koncepci a ustál všechny změny.

Na Colours mě vždycky baví sledovat, co si kdo dovolí, když za sebou nemá desítky koncertů.

Hned v poledne jsem se vypravila na ostrov. Cesta vedla skrze hromadnou meditaci určenou hlasem Miroslava Krobota.

Jako když zažijete trojitou předehru, chytré!

Mladá dáma s polenem připomene, kde se tahle secesní nádhera vzala, čím vším si prošla i hrozbu, která se nad vilou vznáší. Nezbývá než držet palce spolku, co o vilu…