První koncerty jsem viděl v dnes už zaniklém klubu Boro koncem střední školy. Tehdy jsem neměl tušení, že taková podzemnická scéna v Česku vůbec existuje... Scéna - Brno!

Největší evropský showcase festival a konference je pravidelně prvním místem v novém roce, kde se potkávají hudební profesionálové – od bookerů největších festivalů po zástupce malých nezávislých kapel i médií.

Může za to i Goswell. Ta si za klávesami a dvěma mikrofony obalenými peřím neustále prohlíží diváky pronikavým pohledem a udržuje dlouhé oční kontakty s lehkým úsměvem.

Když se řekne Bazmek entertainment, člověk si může být jist, že ho potká nějaká nekonvenční taškařice.

Blackmetalový nádech byl vyvažován cynickým, dobře míněným humorem, který se prolíná napříč texty.

Pestrost se navíc projevila i na vizáži publika – od slušňáckých košil a sak až po trička s logem kapely Meshuggah.

Návšteva koncertov v kaviarni Kafara, ktorá sídli na okraji Brna, so sebou vždy nesie kus silného zážitku so svojským čarom a sympatickou komunitou.

Švejdík opakovaně, s nenápadným úsměvem na tváři, vykřikuje jakoby z dálky tlumeným hlasem neartikulovaná slova...

Na konci roku toho stejně moc nevychází, moc se toho neděje. Tedy v hudbě. Veškeré rámce roku 2023 se během čtvrtečního odpoledne 21. prosince změnily.

Víc než cokoliv jiného si na Monkey Week uvědomuju radost, živost a opravdovou hloubku pocitů, se kterými místní do všeho jdou.

Pěkný chvíle jako vypsání se z rozpadajícího vztahu, Teď na to myslim jako mix emocí a situací, provázející mezilidské vztahy obecně.

Prostor pod schody, kde se konají legendární „záchodové“ koncerty zaujme okamžitě a ještě bez kapely, podobně jako místnost zvaná Kitchen Disko, kde o přibližně třicet hodin později skáčeme na Mattweho…

Na otázku, v čem přesně spočívá Stetsonova a Westerhusova výjimečnost, dal koncert odpověď velmi brzy...

Ta pauza byla delší, než bylo libo. Tým Lunchmeat festivalu naposledy uspořádal akci v prostorách Kláštera sv. Anežky více než rok a půl zpátky.

Konstanty uklidňují. Třeba když každoroční přítomnost brněnské kavárny Tungsram znamená i nádobu s ořechovkou za stálou cenu.

Oba interpreti přenesli do dvou rozdílných světů – potemnělého, ale útulného a bezpečného pokojíčku, do zakouřeného jazzového klubu.

Nextu sa každoročne do rôznorodých priestorov naprieč mestom podarí priniesť diverzný program, ktorý vždy dokáže poslucháčovi uštedriť zopár prekvapení.

Tři dny radikálního naslouchání. Metalovou performancí první večer zavírá Petr Válek, Ondřej Merta a Jára Tarnovski. Poslech v rampě. Stíháme poslední tramvaj, což se další dny nepodaří...

„Vím, že bych tady neměl klít, ale tahle společnost je plná sráčů, kteří se vás snaží vyždímat kvůli výdělku,“ dodal bujarý Basinski záhy se omlouvaje „pohledu shora“.

Vizuální charakteristika jubilejního patnáctého ročníku byla ve znamení jakéhosi obřího flipperu, což se záhy ukázalo jako nadmíru příhodné.