Jan Starý | Články / Reporty | 09.09.2019
Australské duo HTRK (čti: Hate Rock) patří mezi současnými kapelami k těm, které dokáží nejlépe zachytit některé aspekty nálady ve světě. Kontrasty intimity a umělosti, lásky a deprese, emocí a odtažitosti v hudbě HTRK korespondují se stále stejnými lidskými potřebami v době všudypřítomných reklam na štěstí a dokonalost, bezúčelných prací a rostoucího výskytu psychických onemocnění. HTRK čerpají inspirace převážně z minulosti, zejména osmdesátých let, zpracovávají je ale způsobem, který je v rámci gotického/postpunkového revivalu ojedinělý. V Praze představovali zcela nové album Venus in Leo.
Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli. Nepřístupnost osekaného zvuku ale připomněla minulou desku Psychic 9-5 Club a rovněž připomněla, jak nepříjemní dokáží HTRK být. Negativitu přitom posilovalo i prostředí. Fuchs2 se stále ještě nachází někdy mezi estetizovanou cool dezolátností a dezolátností zcela bez přívlastků, což k hudbě sedělo dokonale, a to nejen ze začátku, ale i později, když se zvuk stabilizoval.
fotogalerii z koncertu najdete tadyhle
Téměř celé vystoupení se pak neslo už v duchu omamné letargie. Vynikly známé hity z alba Work (work, work), pár velmi silných skladeb se našlo i mezi novinkami. Především ale fungoval set jako celek. Basové podklady byly nejblíže dubu, ostatní technoidní, postpunkové, dreampopové prvky se slévaly do opiátového oparu, nad kterým zněl éterický hlas Janine Standish. V mlze pod pódiem se řešilo dilema, jak vyjadřovat nadšení z unavené hudby, apatickým houpáním. HTRK stále více vtahovali do světa svých přeludů: jako by mě zamotávali do měkké, ale neprostupné látky, která dusila cokoli živého, veselého a rychlého. Když hudba dozněla, bylo to jako vynořit se zpod vodní hladiny nebo přejít z černobílého filmu do barevného. Pak se dalo naplno docenit okouzlení, které právě skončilo. Dlouze a bouřlivě vytleskávaný přídavek ani nepůsobil plánovaně.
HTRK (aus)
5.9.2019 Fuchs2, Praha
foto © Anna Baštýřová
Jakub Veselý 06.05.2024
Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.
Marek Hadrbolec 02.05.2024
Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.
Eva Karpilovská 29.04.2024
Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.
Alžběta Sadílková 28.04.2024
Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.
Filip Peloušek 28.04.2024
Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...