Články / Reporty

Šílení stormtroopeři, queer pop i mytologická Siréna

Šílení stormtroopeři, queer pop i mytologická Siréna

Jiří Mališ | Články / Reporty | 13.11.2017

Hudební menu v malém sálu kodaňské klubu bylo i na čtvrté edici showcase Vega’s New Crush rozmanité. Dříve se tu představil například Astronautalis nebo Albin Lee Meldau, letos se ze čtyř zemí sešlo šest umělců, kteří nanápadně víří vody svých žánrů.

Začalo se pěkně zostra. V Londýně sídlící švédský kvartet Francobollo se vytasil s rázným garage rockem a nepřipravené publikum smršť energie zaskočila. Jedinou kvalitou ale byly melodie hlavní kytary nebo bicích, vždy utopené v neorganizovaném hluku. Ucházející pasáže připomněly falešnou pompéznost britského tria Drenge, zbytek byl na úrovni neznámé hospodské kapely s mottem “Hlavně nahlas”.

Po krátké pauze se pódia ujali britští Findlay. Ti pod vedením frontmanky Natalie Findlay hrají především rock, na debutovém albu a nejnovějších singlech se objevují náznaky popu. Na vystoupení Francobollo navázali podobně rychlou skladbou Greasy Love, naštěstí bez zbytečné zběsilosti. Findlay vystupují s grácií v rockovém prstředí málo vídanou a frontmanka připomněla moderní Joan Jett. Uprostřed setu přišel čas na pomalejší a popovější singly Waste My Time a Monomania, na závěr se rozloučili se skvělým rockovým nářezem v Off & On. Bohužel po jejich odchodu se ze sálu poroučela i většina publika a z více jak stovky diváků zůstala jen necelá polovina.

Ona totiž hudba americko-syrské producentky K Á R Y Y N má k mainstreamové přitažlivosti hodně daleko, experimentální elektronické melodie si berou inspiraci jak z Björk, tak z drum and bassu. Její hudba působila hypnoticky a meditačně, spánek ale nedovolila příjemná nepředvídatelnost melodií a vkládaných samplů. K Á R Y Y N zpívala jako mytologická Siréna, na jejích březích ale žádné ztroskotání nehrozilo. V temném listopadovém večeru by se jednalo o skvělý závěr večera, polovina umělců ale ještě v zákulisí čekala.

S podobných žánrem se představila i Francouzka s a r a s a r a, jejíž temný pop je míchnutý glitch-housem. Naživo se jí ale nepovedlo připravit dobrý set, všechny melodie byly předpřipravené a puštěné jako pozadí a sama se starala pouze o zpěv. Jeho monotónnost připomínala nezajímavý básnický přednes, který zastínil vrstvení melodií. V tichých momentech bylo více slyšet na třicet lidí u baru a ani závěrečný remix skladby Supernova je nepřilákal.

To se povedlo až šílenému britskému triu Drones Club. Na stagi se postavy ve stylu stormtrooperů z Hvězdných válek a rozjeli u tří pultíků se syntezátory party, která si nezadala s tím nejšílenějším maturitním plesem. Hyperenergický set byl pro publikum šokem, ale kapela nám ukázala, jak správně tančit. Skvělý odvaz připomínal Liars nebo norského komika Ylvise. O hudební kvalitě se v takové šílenosti nedá moc mluvit, ale za vše mluvily úsměvy, které se sálem šířily jako lavina.

S důvtipem a pozitivní náladou nastoupila i Švédka Anso Lundin, která před pěti lety založila projekt Min Stora Sorg. Nebylo zřejmé, zda ji více charakterizuje queer feministické vystupování nebo obyčejný švédský elektropop ve stylu Aliny Devecerski. Nejpříjemnéjší skladbou byla balada Henne jag vill va, naopak nejsmutnějším okamžikem pokus o tancování s publikem. V sálu tou dobou už bylo pouze na dvacet hlav, které více ocenily její humor, kterým se omlouvala za přeřeky v proslovech mezi skladbami

Většina kapel se do Kodaně vrací během roku a bude zajímavé sledovat jejich vývoj, protože určitě je kam se vyvíjet. Zdlouhavý večer byl nad síly mnohých diváků a vzhledem k velké žánrové rozmanitosti ani nebylo divu, že každý přišel jen na to, co ho zajímalo.

Info

Vega’s New Crush vol. 4
Francobollo (uk), Findlay (uk), K Á R Y Y N (us/sy), s a r a s a r a (fr), Drones Club (uk), Min Stora Sorg (se)
8. 11. 2017, Lille VEGA, Kodaň

foto: Rasmus B. S. Hansen

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec 02.05.2024

Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace